Ráno si zalejete sáčkový čaj horkou vodou a k tomu si dáte croissant z plastového sáčku. Jako svačina bude jogurt v plastovém kelímku. Na oběd si dáte práci a nakrájíte si maso na plastovém prkénku, které si pak lehce osmahnete spolu se zeleninou na starší teflonové pánvi. Po obědě umyjete nádobí plastovou houbičkou a utřete levnou syntetickou utěrkou. Během dne popíjíte minerálku z plastové láhve. K večeři si v mikrovlnce ohřejete čínské nudle v plastovém boxu, které promícháte plastovou vařečkou, aby se dobře prohřály.

Pochutnali jste si, věřím, že ano. A k tomu jste dostali jeden gram plastů jako dezert. Beze srandy.

Platební karta k nedělnímu obědu

Podle studie environmentální organizace WWF International sníme zhruba až pět gramů mikroplastových částic týdně, což je hmotnost právě běžné kreditky. V nápojích je nevidíme a v jídle je necítíme. Ale jsou tam. Všude. Potraviny je přijímají už ve fázi pěstování či chovu z půdy a vody. Pak přijdou do kontaktu s plasty během zpracování, balení, skladování a následné přípravy. Takže se jim nevyhneme. Bohužel.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zatím neexistuje jednoznačný důkaz, že mikroplasty představují přímé zdravotní riziko pro člověka. Některé studie však naznačují, že se mohou hromadit v orgánech a vyvolávat v těle zánětlivé reakce.

Úplně se mikroplastům vyhnout je v dnešní době nemožné, ale můžeme jejich množství alespoň trochu omezit. Když si jídlo a pití připravíme jinak, než jsem psal na začátku.